Listopad 2019

Něco o drogách - Nedodělaný-

19. listopadu 2019 v 0:24 | Sharane |  Psaní od smutku, bolesti
Je noc feťácí míři do ulic,
šéf vidí že ti nevýjde nic,
A ty utíkáš drogama pryč,
osvobodit se od nich je klíč.
Který je dávno ztracený,
zamknutý a schovaný.
Neseš si s sebou do hospody matroš,
jde s tebou hulit i tvůj nejlepší kámoš.
Jseš závislák na trávě,
to se nevyrovná silné kávě,
vzpamatuj se..vždyť umřeš, no právě.
Má to smysl ujíždět na drogách?
Sex je nejlepší lék na všechno,
tak proč místo heráku nejedeš po holkách?
Fetování je poslední kapka,
šlehnul sis a kolem tebe proběhl pes Ťapka.

Šťastně až navěky - 9.kapitola - Železník

13. listopadu 2019 v 11:21 | Sharane |  Fanfictiony
Dneska mi nabrali opět teatrepol.
A přidali rivotril, protože usoudili, že mám depresi,
Brala jsem léky třikrát denně.
Vysmátá jsem šla na skupinovou terapii po dělnických pracích.
U oběda jsem slyšela spoustu drbů o tom, jak se na diskotéce potkají holky s klukama.
Já se tomu vyhnu, páč jedu přes víkend domů, díky bohu,
I když nebylo by špatné podmanit si každého chlápka, abych v holkách vzbudila žárlivost.
Ale já na to seru, pojedu domů.
Sbalila jsem si spoustu oblečení na vyprání....konečně čas, na pořádný domácí klid a pohodu.
Mamka mě obejmula a nasadila do policejního auta.
,,Mami, nemohla jsi vzít rodinný vůz?" Ptám se.
,,Ne, proč? Jela jsem zrovna z práce" odpovídá máma.
,,Jen mi to příjde ponižující jet s autama oháknutýma majáčkama" vyprsknu.
,,Tak zaprvé, ty majáčky nám dávají jídlo do úst. Ty majáčky..." mávnutím gesta jí zarazím.
,,Zachraňují lidstvo před tím hrozným světem" vyhrknu, zakřením se a matka odjela konečně domů.
Podívala jsem se do svého pokoje.
Nic, žádná stopa po tom, že bych byla pryč.
Až na ustlanou postel.
Zalezla jsem si pod duchnu a začetla se do Twilight ságy, když v tom jsem usoudila,že to je blbost, že Stephanie Meyerová popsala špatně upíry.
Vytáhla jsem deník, starej snad stopadesát let, který ale pořád voněl novotou.
Byl nepoužitej.
Rozhodla jsem se, že si ho budu ode dneška vést.

Milý deníčku,
dneska jsem poprvé doma od hospitalizace.
Cítím se fajn, taková spontánní.
Uvidíme, co přinese kouzlo domova.
Dneska jdu s Elenou do kina.
Tak napíšu zas něco večer

Hodila jsem na sebe šedou sukni a černou, pruhovanou, námořnickou halenku.
Kolem krku jsem si dala šátek.

,.Ahoj Eleno" zdravím svojí nejlepší kámošku.
,,Nazdar Carol, tak na jakej film skočíme?" Ptá se mě Elena.
,,Láska pozpátku láskovaná?" Ptá se.
,,Romantiku ne, co Monstrum versus zombíci?" Ptám se.
,,Tak jo, fajn" odpoví.

Po kině vyhazuji kelímek od popcornu a pet lahev od cocacoly.
,,Mám chuť na nějaký mcdonald, nedáš si?" Navrhne Elena.
,,Já bych zašla do Grillu na hamburger" odpovím.
Tak tedy vyrážíme.

V Mystic Grillu nic zajímavého nenabízeli.
Dala jsem si skleničku whisky.
Tak se dneska opiju, usoudím po čtvrté skleničce.
Elena jedla svuj burger.
A já tam narazím na Tylera, ovšem nebyl sám...byl s ní...
,,Tak a dost" pravím.
,,Caroline, ne, jsi opilá" usoudí Elena.

,,Tak Hanno, padej pryč" vyprsknu.
,,Nebo co? Tyler mi o tobě vyprávěl, prý jsi jen přepudrovaná barbína" usměje se Hanna.
,,Pojď ven" vyhrknu.
Ona poslechne a jde.
A já se do ní venku zakousnu.
Pak sebou začnu křečovitě škubat.
Železník!
,,To nebylo moc chytré, Tylere!" Vyhrknu.
,,Jedna nula pro Tylera. nNikdy se nezakusuj do holky hybrida" vyprskne a nechá mě tam bezvládně ležet.

Šťastně až navěky - 8.kapitola - Nové informace

10. listopadu 2019 v 16:24 | Sharane |  Fanfictiony
Dny byli dlouhé, avšak za stejného režimu.
Nic se doposavaď nezměnilo.
Pacientkám šátky na krku přibývali.
Až na ty nechutné večeře.
Dobrá, co se mi stalo?
Přinutili mě dát si čočkovou polívku a já tácem mrskla o zeď.
Pak mi dali elektrošok a nasadili novej lék, desilaket.
Po Tylerovi ani vidu ani slechu.
Nějak jsme o víkendu dostali mobil, napsala jsem mu tisíc smsek, žádná odezva.
Měla jsem tento víkend jít domů.
Pondělí...canisterapie
Úterý... Arteterpie
Středa...Muzikoterapie
Čtvrtek... Pohybovky, tělocvik, jupí!
Pátek...skupinová terapie a dělnické práce,
Vysála jsem poslední zbytky krve, kterou mi Anna nabídla.
Vděčně jsem jí omotala šátek kolem krku.
Molly se udělalo nevolno.
,,Slečno Febersová, máte návštěvu" zavolá mne sestra.
Avšak já příjdu, objímám Elenu Gilbertovou, která kouká na všechny pacoše kolem.
,,Ty šátky, to je tu nový trend, nebo" Zarazila se Elena.
,,Caroline Febersová, mám toho dost, přinesla jsem ti krev a ty tohle!" Rozkřikla se Elena tak, že se na nás všchni podívali.
,,No skvělý, díky, teď jím všem budu muset vymazat paměť" nasadila jsem ukřivděný výraz.
Avšak další věci, nepodstatné, co jsme probírali, vám moc říkat nechci.
Vypila jsem vděčně medvědí krev, zašklebila jsem se, jako kdybych spolkla citron.
Zanedlouho jsem se dozveděla, že Jeremy tu nebyl, protože šel také, na panské oddělení.
Tyler kvůli svému vlčímu Já nemohl.
,,A jak se ti to povedlo ho tam dokopat?" vyzvídám.
,,Dala jsem na slovo" přitakala Elena.
,,Na jaké?"
,,Když rodiče zemřeli, že se o Jeremyho postarám" potvrdila Elena.

***Jeremy***
Byl jsem v léčebně první den.
Zavřeli mě na izolačku, jsem byl děsně utahanej, nic mě nezajímalo a tak jsem si lehl.
Snil jsem o Caroline.
Když to jako upírka zvládne v léčebně, proč bych to nemohl jako člověk, zvládnout já?
Zhluboka jsem se nadechl a vydechl.
Měl jsem absťák od marihuany, dostal jsem na to tetrivnin.
A ráno, jak jsem se probudil, zas tetrivin s akinetonem, na třes.
Do prdele!
Elena je paní dokonalá, obmotala si Salvatorovic kluky kolem krku a mě mají za pošuka.
To že mě tehdy nechala ovládnout Damonem mne dostalo tak, že jsem po přechodnou dobu uvažoval o léčení.
Šel jsem na ranní skupinovou terapií, kde jsem se představil.
"Nazdar, jsem Jeremy Gilbert a jsem tu, protože jsem feťák" a potom si všimnu náhlého úsměvu kluka, který mi změní život.....

Čas nejsou money

10. listopadu 2019 v 16:05 | Sharane |  Básničky
Zastavit čas nejde na přání,
čas nejsou peníze.
Tuhle dívku ber, ta je k mání.
Avšak je to na roztrhání.
Slunce září jako jantarový třpyt,
kdy už konečně najdeš klid.
Nenech se vysmát,
musíme se tomu zasmát.
Avšak holky, kluci, dámy a páni,
jé podívejte....kam to dotáhli indiáni.
Srdce tluče, beru brk a inkoust,
píšu na papír zlomeným perem,
že vše je pryč
a proč se na ty problémy nevyserem.
Když je ta možnost,
když je ta obklopená dáma samýmy pány,
považují je za indiány.
Čas....když jsem se rozhodla, kolik ho mám.
Já ti tu bolístku pofoukám.

Kdybych se vrátila v čase....

9. listopadu 2019 v 17:15 | Sharane |  TémaTýdne
Určitě bych nehulila. Určitě bych nezačala kouřit.
Určitě určitě určitě!
Je toho tolik, co bych změnila kdybych se mohla vrátit v čase,
Nad tím poslední dobou přemejšlím pořád a často.
Vrátit se v čase by bylo pro mě obrovské štěstí.
Lépe bych se učila, dostala bych se na vejšku.
Vážila bych si svého zdraví.
A však nestačí jen prodlévat ve snách a zapomenout žít (Albus Brumbál).

Šťastně až navěky - 7.kapitola - Už vím, proč mě Tyler nenavštěvuje :-((

3. listopadu 2019 v 16:34 | Sharane |  Fanfictiony
Je to strašný, oddychla jsem si.
Už měsíc jsem v léčebně, zavřená jako cvok.
Na Molly si všimli, že má nějakou divnou barvu očí.
Že je celá bledá, jako led.
Musela jsem jí už tolikrát upravit paměť.
Je čas na večerní prášky a já si beru další dávku diasektu.
Už mi upravili dávku léků, avšak zfetovaný upír žije s útěchou, že to časem přestane působit.
Budou další zimní večery a já nemám čas.
Jak beze mě Tyler zvládne proměnu?
Jak to všechno zvládá?
Proč mě nenavštěvuje?
Odpověď je jasná, kašle na mě.
Bonnie s Elenou jsou tady pečené, vařené.
Upravuju si vlasy a chystám se spát.
,,Budíček" budí mě sestřička.
Čeká mě vizita. Bezva.
,,Dobrý den, slečno Febersová, jak se dnes cítíte?" Ptá se mě doktor.
,,Bezvadně, už žádná ataka" zamumlám.
,,Po včerejší injekci je to výhradně lepší s pacientkou Caroline" usoudí primář.
,,A taky už s náma spolupracuje bezvadně" pochválila mě sestřička a já jí obdařím svým okouzlujícím úsměvem.
,,Už se aji usmívá" dodá.
,,Tak jí ubereme teatrepol, rozhodně mi nepřipadá, jako schizofrenička" pousměje se primář.
Pak se ptá dalších pacientek a mě ubrali lék! Sláva bohu...
To je tak primitivní, se přetvařovat.
Klidně bych sem šoupla i Jeremyho.
Ať se zbaví své závislosti na fetu.
A Tylera Lockwooda také.
Po vizitě jsem se šla opláchnout a ve sprše jsem si zpívala Lady Gagu - Poker Face.
Šplíchám na sebe další dávku mého oblíbeného parfému Coco Chanel a impulsivně si zpívám do rytmu.
Po sprše, když už jsem v koupelně neměla co na práci, vlasy jsem si vyfoukala aji, jsem se vydala na terapií.
Dneska sme skládali básně.
,,Den tak po dni, vzdychal po ní" napadlo mě.
Ach nebe....
Když jsme odrecitovali své básničky, byl čas na oběd.
Bezva, snědla jsem celou porci svíčkové i s knedlíky.
Už se mi tady začíná líbit.
Jasné safírové nebe mě odpoutalo s radostí, že můžu na vycházku.
Nadechla jsem se po měsíci konečně čerstvého vzduchu.
Šla jsem za Tylerem.
,,Nazdar Caroline, co, tebe už pustili?" Ptá se mě.
,,Mám vycházku, jak zvládáš proměny?" Vyhrknu.
,,Ale jde to, ale bez tebe už jsem si zvykl" zasměje se.
V tom se kolem něj otočila bruneta.
,,Smím ti představit přítelkyni Hannu?" Ptá se.
Vycením na ní tesáky a vrhnu se po ní.
,,To nemuselo bejt" sykl Tyler a mrštil mnou o zem.
Já zapomněla že i jako hybrid nabral na síle.
,,Snad si to příště rozmyslíš a teď upaluj zpátky do toho svého cvokhausu" praví Tyler a já vzteky bez sebe ho poslechnu.
Tak Tyler Lockwood by se měl fakt jít léčit!
Našel si novou kurvu, kterou opíchává a cucá z ní krev, její krev...hmmm....ta chuť....
Měla jsem potřebu jít do obchodu a koupit si kafčo.
Koupila jsem si tureckou kávu.
Káva je přítel.....káva...pamatuju si na Stefanova slova....
Snad se dočkám odplaty na Tylera Lockwooda.
Mrknu na hodinky Hello Kitty, co mám na ruce.
Čtyři za hodinu mám být v Pl....
Tak se tam postupně odeberu....
Cestou to ještě vemu do trafiky pro karton cigaret.
,,Slečno Febersová, měla jste se dobře? Pojďte dál" pozve mě sestra a já ochotně příjmám pozvání.

O pirátovi

3. listopadu 2019 v 13:51 | Sharane |  Mini články
Pirát ztratil rum,
udělal na své lodi bum, bum, bum...
Stačil tasit meč,
dostal přitom křeč.
Dej si vodu místo ruma,
za pár hodin budeš doma.
Kotva zakotvila v přístavu,
neztrácej naději, vždyť máš na to odvahu.
Tak tasil pirát sekyru
a vše rozbil na maděru.

Šťastně až navěky - 6.kapitola - První den v pl

3. listopadu 2019 v 13:33 | Sharane |  Fanfictiony
Tak jsem před bránou léčebny si naposledy zapálila cigárko.
Maminka mi zabalila tašky s mýma věcma.
Na sobě jsem měla adidas mojí oblíbenou růžovou mikinu a džegíny.
Tyler mě políbil a já na příjmu zamyšleně hledím do svého mobilu.
,,Tady se mobili zakazují" měla jsem sto chutí na sestřičku vyjet, že já mám mobil povolený, ale to bych musela ovládnout celý oddělení, tak jsem mobil dala mámě.
Tak jsem ve svý nový ložnici si ulevila.
Nacpali do mě nový prášky, myslím, že to byla zyprexa.
A já vysála sestřičku a dala jí šátek kolem krku.
A tu asi budu vysávat.
Byla moje oblíbená.
Jmenovala se Molly.
Byla tu každý den, jako brigádnice.
Takže o krev bylo postaráno.
Vymazala jsem jí paměť a hleděla si opět svého.
,,Já na tu terapii nemusím" podívala jsem se do očí sestře.
,,Ovšem, že nemusíte" přitakala.
V léčebně byla jinak nuda.
O pauze jsme šli na hřiště.
Po obědě následovala další dávka léků, teď nevím, co to přesně bylo.
Bože, zítraa je úplněk......Tyler to musí zvládnout sám....
A já jsem tady v blázinci a splývám v režimu...
Po terapii, vyráběli jsme lapače snů, jsem mluvila s doktorem.
Vyptával se mě na debilní otázky.
Jak se cítíš apodobně...
Hrála jsem si na hodnou, že báječně...
A pak mi přišla návštěva, Elena Gilbertová.
,,Jak se máš Carol?"
,,Hmmm, fajn" pak po delší debatě mi předala pastelky at si zkusím kreslit.
Využila jsem toho.
Pak byl čas na véču..krev... vysála jsem Molly, zas...
Molly už měla namířeno domů...
A já do postele se vyspat.... Zdály se mi zvláštní sny...o démonech, o vlcích vyjících za úplňku.
První den jsem zvládla jakž takž dobře.
A o další dny??
Založím novou m=odu šátků...
Dozvěděla jsem se že Molly má dovolenou..
Tak jsem to zkusila přes pacientku jmenem Anastázie.
,,Jen Anna" trvala na tom a já jí sála krev.
Dny tu byli dlouhý a já nenáviděla to tu.
Jak to zvládnu příště???

Blog má nový dess.... :)

3. listopadu 2019 v 13:15
Je tu nový měsíc a s ním i nový dess........ jak se vám líbí? Mně moc *_*

Včera byl Halloween

1. listopadu 2019 v 16:23 | Sharane |  Obrázky
Výsledek obrázku pro halloween

Včera byl Halloween.......... :)

Útržky z hlasů

1. listopadu 2019 v 16:20 | Sharane |  Psaní od smutku, bolesti
Co byste víc chtěi.....slyším hlasy, zastavte to.
Piju pivo...nepřestávej....klop to do sebe, klop!
Miciny leží a tiše m%noukají...
Potím se a bojím...
Jsem zrůda....zabiju tebe a znásilním...
Miluju tvé cecky......jsi sexy, když tě tak hrozně nechci...
666......psychoza se otáčí.....je mi zima
Sedím na posteli, chce se mi čůrat, tak se počůrám...
Zrychluje se mi dech........
Nejde to zastavit.....
Klap, klap, klap..