Říjen 2019

??? Na tohle nestačí slova...

27. října 2019 v 22:14 | Sharane |  Psaní od smutku, bolesti
Plantonická láska to je jakej já mám vztah,
je to křehký cit, je to jako prah.
Pusť mě dovnitř,
prosím nevadí mi nahota,
Jsi krásný člověk,
nesuď se, nejsi žádná temntota.
Ztracená v nadějích, ztracená v iluzích...
Vezmu linku vytočím 666,
tak to udělej, udělej to hned..

Věříš mi, pojď si o tom nechat zdát,
je 22:11 a já pořád nemůžu spát.
Andělé mi svlékli křídla.
Byla by tu pro mě třeba slečna Linda?

Lindi, lásko moje poslouchej,
vzchop se i když se ti možná zdá být život složitej.
Hlasy 2x do týdne, jak to zvládáš??
A já tě za to miluju, že se tomu nepoddáváš...

Sedím na posteli, nemužu spát,
vzpomínáš, jak jsme se dívali na parodii Twilight,
a ty se ne a ne přestat smát....

Silvie Garwerova - Prolog

11. října 2019 v 20:00 | Sharane |  Fanfictiony
Vážení cestující,
dneska se stanete novými žáky.
Tak dbejte na to, aby ste uhnuly pozornosti nečarů, tak zvaných mudlů.
Sen o létajících kobercích mě fascinoval.

Vážně mě tam dopraví bradavický express?
A jak se na to nástupiště dostanu?
Ach ne, to ne, bylo krátce po půlnoci.
Za chvíli se ze mě stane nestvůra.
Proměním se.
Vyběhla jsem rychle do lesa, pryč od lidí, kde jsem měla svůj důlek a přivázala se na řetězech.

Auuuuuuuuuuuuuuuu!! Se ze mě vydrhlo, jakmile jsem dopadla na všechny čtyři.
Nebyla to hezká proměna, rodiče by vám nedovolili toto číst....ještě aby, takže popis vynechám.
Měla jsem do háje zelenýho kliku, že jsem se neproměnila v posteli.

Že si škrtám odmalička v kalendáři úplněk, je běžné, všem vykládám, že v tuto dobu menstruuji, pchá, kdyby jen viděli...

Snažila jsem se odpoutat od řetězů, ale vzdala jsem to...ty řetězy, jsou tam z nějakého důvodu.
Pak jsem po marným boji, vysílena, vytuhla.
Ještě nikdy jsem se neoddělila od řetěza.
Co by se stalo?
Měla bych to nechat tetičce náhodě nebo být navždy v řetěze??
A k tomu, jak to budu zvládat v Bradavicích?
Ráno byl ze mě zase člověk místo vlka.
A že to byl boj, těžký boj.
Popadla jsem pero a začala psát dopis ředitelovi školy, Armandu Dippettovi.
V nepřečteném dopise stálo tohle:

Vážený pane řediteli, Dippette.

Jsem vlkodlak.

Nevím, jestli škola obstará dostatek prostoru mé osobě, aby se mohla transformovat za úplňku.

S přáním krásného dne

Silvie Garwerová.

Dopis jsem dala do zobáku Sultánovi, své sově.
Byl to on.
Vybrali mi ho naši.
Tak a po náročné proměně alá na kutě....už zítra....už jedu zítra do Bradavic!!!

Děsivý příběh Semirovi dcery - 2.část

9. října 2019 v 7:35 | Sharane |  Mini články

Probudila jsem se. Najednou se mnou zmocnila nenávist, vůči všem těm šmejdům, kteří mě zneužívali.
Jak si mě úplně cizí muž ohnul a ošukal mne jako nějakou lacinou prostitutku!
Tohleto nevydejchám.
V tom někdo do pokoje vkročil.
Nesl mi podnos jídla, který se skládal z hrnku vody a krajíce chleba.
Rozříznul mi pouta.
Já se po něm vrhla a začala ho kousat.
Namířil na mě pistolí.
,,Tak co , najíš se?" zeptal se.
Já přestala a kývla na souhlas.
,,Tak to je rozumný, nemel a cpi se" přikývl a sledoval, jak rozklepanýma rukama uždibuju krajíc tvrdého, okoralého chleba a zapíjím vodou.
,,Sněz to, všechno, pak si užiješ svoje rodeo" zachechtal se muž.
Teprve až teď jsem si všimla jak je oblečený.
Celý v černém, byl vysoký, metr devadesát, dlouhé, neupravené mastné vlasy měl stažené v culíku.
Zakašlala jsem, ani jsem se nepokoušela bránit a roztáhla nohy, kde byl malý trojúhelníček.
On mi tam sáhl a flusl, pak mi přejel vagínou mezi prstama.
,,To je ono, to je maso" a pak se na mne vrhl, začal mě tam lízat.
Zakňučela jsem, vzdychala a předstírala jsem zájem.
Jenomže můj plán nevyšel, chtěla jsem odpoutat jeho pozornost a sebrat mu zbraň.
On to však vytušil a už jsem měla v rukou pouta.
Vniknul do mě.
Začala jsem brečet.
Pak mě otočil a strkal mi svůj penis do zadku.
,,Líbilo se mi, kdž jsi křičela" prohlásil.
,,Ach, ou!" Vykřikla jsem.
,,To je ono" když se udělal, uspokojil se, tak pak odešel.
Z dálky jsem slyšela hlasy, když odcházel.
,,Je úžasná, úžasné zboží, pro našeho pána" slyšela jsem toho chlapa s mastným culíkem.
,,Doprdele, teď mi došlo, že to měla být panna, jeho mladší dcera. Vy pitomci, přinesli jste nesprávnou dceru!" Lisknul je.
To byl šéf gangu, cože snad nemyslel Aidu?
,,To je jedno, je Gerkhanova"zasmál se druhý.
,,Snad máš pravdu, budeš se muset za muset to modlit" a uslyšela jsem výstřel.
***
,,Kde je Dana?" Ptá se Semir.
,,Je možný, že prostě odjela" řekla Andrea a přitulila se k němu.
Po něžném milování se Semir nebavil o ničem jiném. Andreu to rozčilovalo.
,,No tak není doma, určitě je se svým přítelem... který to byl naposled, Patrick?" zasmála se čistě od srdce.
,,To mě nenamluvíš...někdo jí unesl, bůh ví co jí dělá a já to zjistím" vstal Semir rozčileně z postele a oblékl se.
Pistoli měl v kapse.
V koupelně se prohlížel.
Měl svaly, za ty roky, u policejní stanice, se mu nakupili.
Byl mrštný jako žebřiňák, vůbec nikdo proti němu nemá šanci.
Vzteky rozbil zrcadlo.
Pak se rozbrečel a litoval.
V tom mu zazvonil mobil. Paul.
Jeho jediný přítel, který mu věřil.
,,Haló?" Zvedl telefon.
,,Máme to, alespoň stopu" odkašlal si Paul a vesele zabroukal.
Paul je veselá povaha jíž od svého útlého věku.

Silvie Garwerova - Úvod

9. října 2019 v 1:21 | Sharane |  Fanfictiony
Od toho dne, co se Garwerovic dcera narodila, se děli divný věci.
Hýbali se kolem ní, aniž by na ní sáhli.
Zvířata si dělala, co chtěla, aniž by je Silvie musela cvičit.
Poté se seznámila s Ronem Trelawneyem, ten jí prozradil, co je zač.
Není to jen tak nějaká, obyčejná holka, je to kouzelnice!
Aby toho nebylo málo, dostala dopis z Bradavic, kde sedm let se učí.
Udělá zkoušku zvěromága, již v prvním ročníku se začne přeměňovat.
Nakonec se zjistí, že je vlkodlak....
Proto jí profesor a zároveň ředitel Dippett dával lekce, jak se promeňovat a jak z toho nezešílet.
Nakonec se potajmu bude Sylvie scházet s Raddlem, s klukem, který je tak neobyčejný, jak to jenom jde...
Bude Ron Trelawney žárlit?
Vzbudí Sylvie ve Voldemortovi lásku?

CESTA DO BRADAVIC JÍ ČEKÁ.....TAK NEVÁHEJTE...A PROŽÍVEJTE S NIMI KAŽDÝ PÁTEK VE 20.00 VZRUŠUJÍCÍ PŘÍBĚHY, PLNÉ EMOCÍ, SMUTKU A NAPĚTÍ...JE LÁSKA SILNĚJŠÍ NEŽ VOLDEMORT??


Šťastně až navěky - 5.kapitola - Musíš se jít léčit, Carol !!

2. října 2019 v 15:53 | Sharane |  Fanfictiony
Seděla jsem na posteli a sledovala, jak z okna padají ty slibované meteory.
Elena a všici jsou na párty, kdežto já doma zoufale přemýšlím o tom, co mi řekla dneska matka u oběda.
....Takhle to dál nejde, Carol...
....Musíš se jít léčit...
Znělo mi to v hlavě.
Tss, ať se jde má ubohá matka bodnout!
Sedla jsem do auta a mířila na párty. Najednou jsem ucítila palčivou žízeň.
,,Kruci, teď ne, do hajzlu" zastavila jsem.
Svlékla jsem ze sebe svetr a ocitla se v podprsence uprostřed silnice.
,,Jste v pořádku slečno?" Ptá se mne nechutně vypasený řidič kamionu.
,,Potřebuju...něco...." on začal vyťukávat číslo a já se zakousla do jeho hrdla.
,,Zapomeň na všecko a běž si po svým" poručila jsem mu, poděkoval a vypařil se.
Podívala jsem se do zrcátka a utřela si pusu od krve.
,,Ach bože, co jsem to jen způsobila? Možná bych zavřená někde byla méně nebezpečná....možná má matka pravdu" nadávám si pro sebe.
Vytahuju líčící prostředky a začínám se odličovat a znovu na sebe plácat tunu makeupu.
Po úpravě a mé oblíbené vůni Coco Chanell jsem byla sama se sebou spokojená.
Jako by nic se nedělo...vůbec nic.
Vydala jsem se na párty za Elenou Gilbertovou, mojí nejlepší kámoškou.
,,Tady si, Carol" hmm....zřejmě nic nepoznala, ulevilo se mi.
Měla jsem sto chutí jí vylákat někam na odlehlé místo a vysát jí.
Jak moc voněla!
Není divu, že všem, včetně bratrů Salvatorových, popletla hlavu.
Tyler už byl zhulenej jak prase.
Nehlásila jsem se k němu.
Nebyla nálada.
,,Prošvihla jsi parádní roj meteorů" napila se drinku Elena.
,,Neprošvihla....viděla jsem ho z okna...víš co mi řekla máma?" Pak jsem jí vše vylíčila.
,,To je strašný, ale má" mávnutím ruky jsem jí zarazila, ty její pravdivá slova.
,,Ale co krev? Vysála jsem právě nějakého řidiče kamionu, ale tam mi stačit nebude" povzdychla jsem si.
Kruci....půjdu se léčit, už tak jsem dost paranoidní na to, aby mě označili schizofreničkou.
Ale co, někomu tam zmátnu mysl, nejspíš sestřičce, to by bylo řešení, krev bude.
A basta fidli!